domingo, 27 de enero de 2013

CURSO DE IDIOMA GUARANI

CURSO RÁPIDO DE IDIOMA GUARANI
Por: David Galeano Olivera
Correo Electrónico: davidgaleanoolivera@gmail.com 

GRAMÁTICA (ÑE'ÊTEKUAA)
          Es el arte  que enseña a hablar, escuchar, leer y escribir correctamente un idioma. Ha’e pe mba’engatu ñanerekombo’éva ñañe’ê, ñahendu, ñamoñe’ë ha jahai porâ haĝua peteî ñe’ê.
          Partes de la Gramática: Prosodia, Ortografía, Morfología y Sintaxis.



1- Prosodia (Purângatu): es la parte de la Gramática que enseña a pronunciar correctamente los fonemas, sílabas y palabras de un Idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapuva’erâ hekopete umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua
2- Ortografía (Haikatu): es la parte de la Gramática que enseña a escribir correctamente los fonemas de un idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ojehaiva’érâ hekopete umi taipu peteî ñe’êmegua.
3- Morfología (Ñe'êysajakuaa): es una parte de la gramática que estudia las clases de palabras de un idioma,  y  sus  accidentesHa’e  Ñe’êtekuaa  vore  ñanemoarandúva jaikuaa  haĝ ua   ñe’ênguéra   ysaja   peteî   ñe’êmegua,  ha  avei  jaikuaávo  umi  ñe’ê moambueha.
4- Sintaxis (Ñe'êjoajukatu): es la parte de la gramática que enseña a unir correctamente las palabras en oraciones, de manera que tengan sentido lógico. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambojoajukatuva’erâ  hekopete ñe’ê ñe’êjoajúpe.

Observación (Jesarekopyrâ): Actualmente la prosodia (purângatu) y la ortografía (haikatu) son estudiadas mediante una sola disciplina llamada: 
5- La fonología (Ñe'êpukuaa) es la parte de gramática que enseña a pronunciar y escribir correctamente los fonemas, sílabas y palabras de un idioma. Ha’e Ñe’êtekuaa vore ñanerekombo’éva mba’éichapa ñambohyapu ha jahaiva’erâ hekopete umi taipu, ñe’êpehê ha ñe’ê peteî ñe’êmegua.

3- FONOLOGÍA GUARANI  (GUARANI  ÑE’ÊPUKUAA)

REGLAS ORTOGRÁFICAS (HAIKATU MBOJOJAHAKUÉRA)
3. 1. Regla de la Monofonía y de la Monografía  (Puteî  ha  taiteî  mbojojaha)
3. 2. Regla del Acento Tónico (Muanduhe Pu'atâ Mbojojaha)
3. 3. Regla del Acento Nasal (Muanduhe Tîgua Mbojojaha)
3. 4. Regla de la Polisíntesis (Ñe'êpehêtai puru Mbojojaha)


3.1.- LA MONOFONÍA Y  LA MONOGRAFÍA (PUTEÎ HA TAITEΠ MBOJOJAHA) 
            El alfabeto Guarani (Achegety) consta de 33 letras o grafemas (tai). Cada letra o grafema (tai) representa a un solo sonido o fonema (taipu), y cada sonido o fonema (taipu) se representa por medio de una sola letra o grafema (tai). En el alfabeto (Achegety) Guarani NO EXISTEN LETRAS MUDAS.
            Para escuchar el sonido de los fonemas, ingrese y escuche en: http://www.datamex.com.py/guarani/neepukuaa/abecedario_fonologico.h...

Guarani Ñe'ê Achegety (Alfabeto Guarani)
a - â - ch - e - ê - g - ĝ - h - i - î - j - k - l - m - mb - n – nd - ng - nt - ñ - o - ô - p - r - rr - s - t –u - û - v - y - ŷ - ' (puso).

Aplicaciones de esta Regla (Mba'eichaitépa ojepuruva'erâ mbojojaha)
1. En el alfabeto Guarani existen 12 (doce) vocales (pu'ae), de las cuales seis (6) son vocales orales (pu'ae jurugua): a - e - i - o - u – y. Y, seis (6) son vocales nasales (pu'ae tîgua): â - ê - î - ô - û – ŷ.   
            Techapyrâ (Ejemplos):           
pyta = talón               oke = (él) duerme          aky = inmaduro                       
pytâ = rojo                 okê = puerta                 akŷ = húmedo, mojado            

2. Las demás veintiún (21) letras se llaman consonantes (pundie), que se leen y pronuncian acompañadas de la vocal "e" (ch + e = che ; l + e = le ; s + e = se), con excepción de la consonante glotal (') que tiene nombre propio (pu'y ó puso). De las veintiún (21) consonantes, ocho (8) son consonantes nasales, discriminadas de la siguiente manera: cuatro (4) son consonantes nasales plenas (pundie tîguaite): ĝ - m - n - ñ; cuatro (4) son consonantes seminasales (pundie tîjurugua): mb - nd - ng- nt. Las restantes trece (13), son consonantes orales (pundie jurugua): ch - g - h - j - k - l - p - r - rr - s - t - v - (') puso.

3. Los digramas (pundiekôi) son seis (6) consonantes dobles o compuestas, inseparables porque constituyen una sola letra con un solo sonido (CH - MB - ND - NG - NT - RR). Forman sílaba con la vocal que les sigue.
Techapyrâ: kamby = ka / mby, kambuchi= ka/ mbu / chi.

4. La consonante glotal / ' / (puso), es una consonante de uso intervocálico, es decir solo se usa entre vocales. Forma sílaba con la vocal que le sigue. El uso del puso crea diferencia semántica o de significado. Techapyrâ:
kua: agujero/hoyo                     mbo'i: picar, seccionar, etc.
ku'a: cintura                              mboi: desvestir, desnudar.

5. Las letras B, C, D, F, LL, Q, W, X, Z, del alfabeto o abecedario español, no existen como tales en el alfabeto guarani.

6. Los sonidos:
    6.1. ca, que, qui, co, cu, del castellano o español, en guarani solo se escriben con la letra "k": ka, ke, ki, ko, ku, ky.
       Techapyrâ: kerana     /     kygua     /      kóva      /   kesu    / oke

    6.2. ba, be, bi, bo, bu, del castellano, en guarani se escriben solo con la letra "v": va, ve, vi, vo, vu, vy.
       Techapyrâ: viru  /  vosa  /  výro  /  overa  /  oveve

    6.3. za, ce, ci, zo, zu, del castellano, en guarani solo se escriben con la letra "s": sa, se, si, so, su, sy.
       Techapyrâ: sapatu  /  ososopa  /  guasu  /  syva  /  sy

    6.4. ja, je, ji, jo, ju, del castellano, en guarani unicamente se escribe con la letra "h": ha, he, hi, ho, hu, hy.
       Techapyrâ: hesa  /  oho  /  hetyma  /  ohupi  /  hova

    6.5. ya, ye, yi, yo, yu del castellano, en guarani se escribe solamente con la letra "j": ja, je, ji, jo, ju, jy.
        Techapyrâ: jaguarete  / jyva  /  jogua  /  juru  / mandyju


3.2.- EL ACENTO TÓNICO (MUANDUHE PU'ATÂ MBOJOJAHA)
           ACENTO (MUANDUHE): Es la mayor o menor intensidad de voz con que, en guarani se pronuncia una vocal. Guaraníme ha’e pe tyapu atâ ho’áva peteî pu’ae ári. Techapyrâ: jagua  /  oguatáva

CLASIFICACIÓN DE LOS ACENTOS EN GUARANI
MUANDUHE ÑEMOHENDA GUARANIME:
1. Acento gráfico u ortográfico (Muanduhe hai): es el acento pintado. Ha’e pe muanduhe ojehaíva.
            Techapyrâ: oguatáva  /  óga  /  mbo'ehára

2. Acento fonético o prosódico  (Muanduhe pureko): es el acento que se pronuncia o se entona debidamente. Se carga la voz pero no se pinta. Ha’e pe muanduhe oñembopurekóva, ndojehaíri.
            Techapyrâ: jagua  /  juru  /  temimbo’e

3. Acento nasal (Muanduhe tîgua): se identifica mediante la  tilde o acento nasal (^). Será estudiado en la 3ra regla. Ha’e pe ojehai tîguáva, ha oñehesa’ŷi jótava Mbojojaha Mbohapyhápe.

       VOCAL TÓNICA (Pu'ae atâ):  es la vocal acentuada gráfica o fonéticamente. Ha’e pu’ae oñomomuanduhe hai térâ purekóva.
                        Techapyrâ:  jagua  /  óga

a) Palabras monotónicas (Ñe'ê imuanduheteîva): son aquellas que en su estructura contienen una sola vocal tónica (gráfica o fonética). Ha’e umi ñe’ê oguerekóva ipype peteî pu’ae atâ (hai térâ pureko)
Techapyrâ: ava = persona   /  yva = fruto

â) Palabras politónicas = Ñe'êimuanduhe'etáva: son aquellas palabras que en su estructura contienen dos o más vocales tónicas es decir, con acentuación  gráfica o fonética. Ha’e umi ñe’ê oguerekóva ipype mokôi térâ hetave pu’ae atâ (hai térâ pureko).
Techapyrâ: pirapirére  /  tupâmba’ejára

APLICACIONES DE LA REGLA (Mba'éichapa ojepuru'arâ ko mbojojaha)
1) La vocal tónica no final de las palabras monotónicas, lleva acento gráfico.
Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduheteîva pu’ae paha, oguerâhava’erâ muanduhe hai.
Techapyrâ: óga  /  áva  /  ýva

2) La vocal tónica última no final de las palabras politónicas, lleva acento gráfico. Pu’ae atâ ndaha’éirô ñe’ê imuanduhe’etáva pu’ae paha, oguerahava’erâ muanduhe hai.
Techapyrâ: pirapirére  /  mbo'ehára

3) La vocal tónica final de las palabras monotónicas y politónicas, nunca lleva acento pintado o gráfico es decir, tiene acentuación fonética. Pu’ae atâ ha’érô ñe’ê imuanduheteîva ha imuanduhe’etáva pu’ae paha, araka’eve ndoguerahaiva’erâ muanduhe hai; ja’eporâsérô, oguereko muanduhe pureko.
Techapyrâ : pirapire  /  iku’arasy / áva  /  yva


3.3.- EL ACENTO NASAL (MUANDUHE TÎGUA MBOJOJAHA)
         Para la mejor aplicación de esta regla conviene recordar antes la lista de vocales nasales y de consonantes nasales.

Vocales Nasales - Pu'ae tîgua: â - ê - î - ô - û - ŷ.
Consonantes Nasales - Pundie tîgua:
      Plenas (tîguaite): g - m - n – ñ;
      Seminasales (tîjurugua): mb - nd - ng- nt

APLICACIONES DE ESTA REGLA - Mba'éichapa ojepuruva'erâ ko mbojojaha 
1) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante oral, lleva tilde nasal (~). Pe pu’ae tîgua oñemoñe’êpehêva peteî pundie juruguándi, oguerahava’erâ muanduhe tîgua
Techapyrâ: pytâ  -  py/tâ                  okê  -  o/kê                 hu'û  -  hu/'û

2) La vocal nasal que forma sílaba con una consonante nasal, NO lleva tilde nasal (~), porque la consonante nasal ya nasaliza toda la sílaba. Pe pu’ae tîgua oñemoñe’êpehêva peteî pundie tîguándi, ndoguerahaiva’erâ  muanduhe tîgua. Pe pundie tîgua ijehegui omotîguáma ñe’êpehême.
Techapyrâ: mberu  -  mbe/ru                anguja  -  a/ngu/ja

3) La tilde o acento nasal ( ~ ) suple o reemplaza al acento gráfico u ortográfico ( ´ ) en las vocales tónicas nasales. Muanduhe tîgua omyengovia muanduhe haípe, umi
pu’ae atâ tîguávape.
 Techapyrâ: mokôi        pytûma                        ñasêva            

Algunos ejemplos de palabras y afijos (particulas) nasales
      Palabras Nasales                               Particulas Nasales
     -Peteî              -Mokôi                        -Rô (ohó)
     -Porâ              -Okê                           -Râ (tembiaporâ)
     -Morotî            -Hû                             -Mo’â (ojapomo’â)
     -Ĝuahê            -Ĝuarâ                        -Va’erâ (ouva’erâ)
     -Haĝua           -Mitâ                           -Arâ (he’i’arâ)
     -Ñe’ê              -Me’ê                          -Ỹ (aguata’ỹ)
     -Ma’ê              -Ko’ê
     -Peê               -Oî
     -Akâ               -Sê


3.4.- LA POLISÍNTESIS  (ÑE'ÊPEHÊTAI PURU MBOJOJAHA) 
             Las partículas prefijas (ñe'êpehêtai mboyvegua), las partículas sufijas (ñe'êpehêtai upeigua), y las posposiciones monosilábicas (ñe'êriregua iñe'êpeheteîva) se unen a la raíz formando con ella una sola palabra ortográfica. Umi ñe’êpehêtai mboyvegua, ñe’epehêtai upeigua ha umi ñe’êriregua iñe’êpehêteîva ojoajuva’erâ iñe’êrapóre, ha oiko chuguikuéra peteî ñe’ê año jehaípe.

1) Las partículas prefijas son aquellas que se escriben antes de la palabra
                    Techapyrâ:       aguata                                                                                   
2) Las partículas sufijas son aquellas que se escriben después de la palabra
                    Techapyrâ:      aokuéra                                                          

3) Las posposiciones son las equivalentes a las preposiciones castellanas. Las posposiciones monosilábicas (aquellas que constan de una sola sílaba) son: “pe” (para palabras orales, equivale a “en” o “a”), “me” (para palabras nasales, equivale a “en” o “a”), “gua” y “gui” (equivalen a “de” o “del”), y “re” (por)
Techapyrâ:     
1- Oho kokuépe Kalo ndive
2- Oguereko iñakâme heta mba’e
3- Yvyra Ka’aguasugua ndaijojahái
4- Ñande jaju Paraguarígui  jahekávo mba’apo
5- Oheja ijao okêre ha hesarái


4- CONJUGACIÓN (MOSUSÛ)

VERBO - ÑE'ÊTÉVA: es la palabra que sirve para expresar acción, movimiento, cambio, estado, proceso, etc.
 Techapyrâ: guata  /  guapy  /  mosê /  karu / mba'apo  /  ñe'ê

VERBOS SEGÚN SU FONÉTICA (ÑE’ÊTÉVA IÑE’ÊPU’ANDU RUPI)
  1.   Verbos orales - Ñe'êtéva jurugua  
2.   Verbos nasales - Ñe'êtéva tîgua

1- VERBOS ORALES - ÑE'ÊTEVA JURUGUA Son aquellos verbos que en su estructura llevan vocales orales (a- e- i- o- u- y); y/o  consonantes orales (ch, g, h, j, k, l, p, r, rr, s, t, v, ‘ /puso), y en la primera persona incluyente del plural (ñande) utilizan la partícula de número y persona “ja”
Techapyrâ:   jaguata, jaguapy, jakaru

2- VERBOS NASALES - ÑE'ÊTEVA TÎGUA: Son aquellos que en su estructura llevan vocales nasales (â - ê - î - ô - û - ŷ); y/o consonantes nasales plenas (ĝ , m, n, ñ) y seminasales (mb, nd, ng, nt), y en la primera persona incluyente del plural (ñande) utilizan la partícula de número y persona "ña".
Techapyrâ:    ñamba’apo, ñamosê, ñañe’ê

PRONOMBRES PERSONALES   (TERARÂNGUE)
Papyteî    (Singular)                          Papyeta   (Plural)
1a. Persona = Che (yo)          1a. personas incluyente = Ñande (Nosotros)
2a. Persona = Nde  (tú)         1a. Persona excluyente =  Ore     (Nosotros
3a. Persona = Ha'e (él)          2a. Persona                  =  Peê  (vosotros)
                                          3a. persona                  =  Ha'ekuéra  (ellos)

PARTÍCULAS DE NÚMEROS Y PERSONA - PAPY HA AVA ÑE'ÊPEHÊTAI
Papyteî (Singular)                        Papyeta (Plural)
1a. Persona   = a (asê)      1a. persona incluyente = ja (japáy)  //  ña  (ñasê)
2a. persona   = re (resê)    1a. Persona excluyente = ro (rosê)
3a. persona   = o (osê)      2º persona = pe (pesê)
                                      3a. Persona  = o (osê)

TIEMPO PRESENTE (ÁRA AĜ AGUA)
                     TIEMPO PRESENTE PERFECTO (ARA AĜAGUAITE)   
          Este tiempo no tiene partícula se conjuga directamente el verbo con los pronombres personales y las partículas de numero y personas
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua: Guata                          Ñe’êtéva Tîgua: Mba’apo
Che aguata                                          Che amba’apo
Nde reguata                                         Nde remba’apo
Ha’e oguata                                         Ha’e omba’apo
Ñande jaguata                                     Ñande ñamba’apo
Ore roguata                                         Ore romba’apo
Peê peguata                                        Peê pemba’apo
Ha’ekuéra oguata                                 Ha’ekuéra omba’apo  

VOCABULARIO (ÑE’ÊNDY)
 Verbos más usados (Ñe’êtéva ojepuruvéva)
* Páy= Despertar/se                                   * Ñomongeta = Conversar
* Pu’â = Levantar/se                                 * Ñeno = acostar/se
* Jovahéi = Lavar/se la cara                        * Ke = dormir
* Jatapy = Hacer fuego                               * Jogua  = comprar
* Rambosa = Desayunar                             * Me’ê = dar
* Sê = salir                                               * Gueru = Traer
* Mba’apo = trabajar                                 * Guereko = tener
* Ĝuahê = llegar                                       * Gueraha = llevar
* Jahu = bañar/se                                      * Moinge = meter
* Guapy = sentar/se                                   * Guenohê = sacar
* Karu = comer                                           * Puru = usar
* Ñe’ê = hablar                                         * Hendu = escuchar
* Puka = reir                                              * Hecha = ver
* Ñembo’y = ponerse de pie                      * Henói = llamar
* Guata = caminar 

TIEMPO PRETÉRITO
              TIEMPO PRETÉRITO PERFECTO (ÁRA MBOYVEGUAITE)  
       Este Tiempo utiliza para su conjugación, la partícula sufija tónica “akue”.
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua:  Purahéi                Ñe’êtéva Tîgua: Me’ê
Che apurahei’akue                              Che ame’ê’akue
Nde repurahei’akue                             Nde reme’ê’akue
Ha’e opurahei’akue                             Ha’e ome’ê’akue
Ñande japurahei’akue                        Ñande ñame’ê’akue
Ore ropurahei’akue                             Ore rome’ê’akue
Peê pepurahei’akue                            Peê peme’ê’akue
Ha’ekuéra opurahei’akue                     Ha’ekuéra ome’ê’akue 

TIEMPO FUTURO
 TIEMPO FUTURO PERFECTO (ÁRA UPEIGUAITE)
                Este tiempo utiliza para su conjugación la particula sufija atóna “ta
Techapyrâ:
Ñe’êtéva Jurugua: Guapy                   Ñe’êtéva Tîgua: Ñani
Che aguapýta                                      Che añaníta
Nde reguapýta                                    Nde reñaníta
Ha’e oguapýta                                    Ha’e oñaníta
Ñande jaguapýta                                Ñande ñañaníta
Ore roguapýta                                    Ore roñaníta
Peê peguapýta                                   Peê peñaníta
Ha’ekuéra oguapýta                           Ha’ekuéra oñaníta

 FORMA NEGATIVA (YSAJA MBOTOVE)
          La conjugación en la forma negativa requiere del uso de particulas, según la fonética del verbo. Así con los verbos orales se usa el prefijo “nd” y el sufijo “i”; en tanto que, con los verbos nasales se usa el prefijo “n” y el sufijo “i”. Cuando el verbo -oral o nasal- termina en la vocal “i”, el sufijo usado es “ri”. Techapyrâ:
Ñe’êtéva jurugua: Japo    Ñe’êtéva tîgua : Ñohê    Ñe’etéva: Jupi
Che ndajapói                    Che nañohêi                    Che ndajupíri    
Nde nderejapói                 Nde nereñohei                 Nde nderejupíri
Ha’e ndojapói                  Ha’e noñohêi                   Ha’e ndojupíri
Ñande ndajajapói           Ñande nañañohêi            Ñande ndajajupíri
Ore ndorojapói                Ore noroñohêi                  Ore ndorojupíri
Peê ndapejapói               Peê napeñohêi                 Peê  Ndapejupíri
Ha’ekuéra ndojapói         Ha’ekuéra noñohêi           Ha’ekuéra  ndojupíri

                         FORMA INTERROGATIVA (YSAJA PORANDÚVA)
         Esta forma utiliza para su conjugación la particula sufija átona “pa”.
Techapyrâ:
Ñe’êtéva jurugua: Jogua                   Ñe’êtéva tîgua: Mbojy
Che ajoguápa (Che)                          Che ambojýpa (Che)
Nde rejoguápa (Nde)                         Nde rembojýpa (Nde)
Ha’e ojoguápa (Ha’e)                         Ha’e ombojýpa (Ha’e)
Ñande jajoguápa (Ñande)                 Ñande ñambojýpa (Ñande)
Ore rojoguápa (Ore)                          Ore rombojýpa (Ore)
Peê pejoguápa (Peê)                         Peê pembojýpa (Peê)
Ha’ekuéra ojoguápa (Ha’ekuéra)      Ha’ekuéra ombojýpa (Ha’ekuéra)


VOCABULARIO (ÑE'ÊNDY)
ÑE’ÊNDY  MOMAITEGUA - VOCABULARIO DE CORTESÍA
1. Mba'éichapa neko'ê?                            1. ¿Cómo amaneciste?
2. Cheko'ê porâ, ha nde?                          2. Amanecí bien, ¿y tú?
1. Cheko'ê porâ avei.                               1. Amanecí bien también.

1. Mba'éichapa ndepyhareve?               1. Buenos días (Cómo está a la mañana)
2. Chepyhareve porâ, ha nde?              2. Tengo buena mañana, ¿y tú?
1. Chepyhareve porâ avei.                   1. También tengo buena mañana.

1. Mba'éichapa ndeasaje?                    1. ¿Cómo estás a la siesta?
2. Che asaje porâ, ha nde?                  2. Tengo buena siesta, y ¿tú?
1. Cheasaje porâ avei.                        1. También tengo buena siesta.

1. Mba'éichapa nde ka'aru?             1. Buenas tardes (Cómo estás a la tarde)
2. Cheka'aru porâ, ha nde?             2. Tengo buena tarde, ¿y tú?
1. Cheka'aru porâ avei.                  1. También tengo buena tarde.

1. Mba'éichapa nde pyhare?            1. Buenas noches (Cómo estás a la noche)
2. Chepyhare porâ, ha nde?            2. Tengo buena noche, ¿y tú?
1. Chepyhare porâ avei.                 1. También tengo buena noche.

******************************************
1. Mba'éichapa nderéra?                      1. ¿Cuál es tu numbre?
2. Cheréra ......................               2. Mi nombre es ........................

1. Mba'éichapa ndererajoapy?             1. ¿Cuál es tu apellido?
2. Chererajoapy .......................     2. Mi apellido es .......................

1. Moôguápa nde?                             1. ¿De dónde eres tú?
2. Che ..................... gua              2. Yo soy de .........................

1. Moôpa reiko?                                    1. ¿Dónde vives?
2. Che aiko ..................... pe             2. Yo vivo en ........................

1. Moôitépa nde róga?                1. ¿Dónde queda tu casa (Cuál es tu dirección)
2. Che róga  ...................       2. Mi casa queda en ....................

1. Mba’éichapa héra nde ru?              1. ¿Cómo se llama tu padre?
2. Che ru héra .........................    2. Mi padre se llama ........................

1. Mba’éichapa héra nde sy?             1. ¿Cómo se llama tu madre?
2. Che sy héra ........................    2. Mi madre se llama ........................
1. Mboy joyke’ýpa reguereko?            1. ¿Cuánto hermanos tienes?
2. Aguereko ................. joyke’y.     2. Tengo .................. hermanos.

1. Mba'éichapa héra nde joyke'ykuéra    1. ¿Cómo se llaman tus hermanos?
2. Che joyke’ykuéra héra............       1. Mis hermanos se llaman...............

1. Mboy arýpa rereko?                          1. ¿Cuántos años tienes?
2. Cheareko ..................... ary          2. Yo tengo .............. años.

1. Mba'e apohápa nde?                         1. ¿A que te dedicas?
2. Che  .......................                   2. Yo soy .........................

1. Moôpa remba'apo?                           1. ¿Dónde trabajas?
2. Amba'apo ...................... pe.       2. Trabajo en .........................

ÑE'ÊNDY MBO'EHAKOTY REHEGUA - VOCABULARIO DE CLASE
Temimbo'e                                         =             Alumno, Estudiante
Mbo'e                                                =             Enseñar
Mbo'ehára                                          =             Profesor, Maestro
Mbo'ehakoty                                       =             Aula, Sala de clase
Mbo'ehao                                            =             Escuela, Colegio
Mbo'epy                                             =             Lección
Mbojojaha                                          =             Regla
Mbogueha                                          =             Borrador
Hai                                                   =             Lápiz, Bolígrafo
Haitî - Itahai                                      =             Tiza
Ogyhûhai                                            =             Pizarra
Apykahai                                            =             Pupitre
Kuatiahai                                           =             Cuaderno
Kuatiañe'ê                                          =             Libro, Carta
Ñe'êngueryru                                      =             Diccionario
Irû                                                    =             Compañero
Angirû                                               =             Amigo
Techapyrâ-Tembiecharâ                       =             Ejemplo
Ta'ângarenda                                      =             Cuadro
Yvotyrenda                                         =             Florero
Sâmbyhyhára                                     =             Director/a
Aranduchauka                                    =             Examen, Prueba
Mbo'erâ                                             =             Asignatura
Arange                                              =             Fecha
Ary                                                   =             Año
Mbo'esyry                                           =             Curso, Grado
Pehêngue                                           =             Sección
Kuatia                                               =             Papel
Moñe'ê                                              =             Leer
Kuatiahaipyre                                     =             Diario, Periódico, Revista
Kuatiahaiha                                        =             Periodista
Haihára                                            =             Escritor
Ñemoarandu                                      =             Estudiar
Jesareko                                          =             Atender, Fijarse, Observar
Ta'ângahai                                        =             Dibujar
Ta'ângahaihára                                  =             Dibujante
Papa                                                =             Contar, Numerar
Mombe'u                                          =             Narrar, Relatar
Porandu                                           =             Preguntar
Mbohovái                                         =             Responder
Mbyapeha                                        =             Forro
Terahaiha                                         =             Rótulo

ÑE'Ê KUIMBA'E HA KUÑA OIPURÚVA -VOCABULARIO DEL HOMBRE Y LA MUJER
Che ru, che taita                          =                             Mi padre
Che sy                                         =                             Mi madre
Che ramói                                    =                             Mi abuelo
Che jarýi                                     =                             Mi abuela
Che remiarirô                              =                             Mi nieto/a
Che rovaja                                  =                             Mi cuñado

ÑE'Ê KUÑÁNTE  OIPURÚVA - VOCABULARIO EXCLUSIVO DE LA MUJER
Che ména                                   =                             Mi marido
Che memby                                =                             Mi hijo/a
Che ryke                                    =                             Mi hermana mayor
Che kypy'y                                  =                             Mi hermana menor
Che kyvy                                    =                             Mi hermano
Che uke'i                                   =                             Mi cuñada
Che membyanga                         =                             Mi hijastro/a
Che menarâ                               =                             Mi novio

ÑE'Ê KUIMBA'ÉNTE OIPURÚVA - VOCABULARIO EXCLUSIVO DEL HOMBRE
Che rembireko                           =                             Mi esposa
Che rajy                                    =                             Mi hija
Che ra'y                                     =                             Mi hijo
Che reindy                                 =                             Mi hermana
Che ryke'y                                 =                             Mi hermano mayor
Che ryvy                                  =                             Mi hermano menor
Che rembirekorâ                       =                             Mi futura esposa
Che ñembokiha                         =                             Mi novia
Che ra'yanga                             =                             Mi hijastro
Che rajyanga                             =                             Mi hijastra
Che rovaja                                =                             Mi cuñada


PAPAPY PAPÝVA - NÚMEROS CARDINALES
Peteî                                         =                             Uno
Mokôi                                        =                             Dos
Mbohapy                                    =                             Tres
Irundy                                        =                             Cuatro
Po                                             =                             Cinco
Poteî                                         =                             Seis
Pokôi                                         =                             Siete
Poapy                                        =                             Ocho
Porundy                                     =                             Nueve
Pa                                             =                             Diez
Pateî                                         =                             Once
Pakôi                                         =                             Doce
Paapy                                         =                             Trece
Parundy                                      =                             Catorce
Papo                                          =                             Quince
Papoteî                                      =                             Diez y seis
Papokôi                                      =                             Diez y siete
Papoapy                                     =                             Diez y ocho
Paporundy                                  =                             Diez y nueve
Mokôipa                                     =                             Veinte
Mokôipa peteî                             =                             Veinte y uno
Mokôipa mokôi                            =                             Veinte y dos
Mokôipa mbohapy                        =                             Veinte y tres
Mokôipa irundy                            =                             Veinte y cuatro
Mokôipa po                                 =                             Veinte y cinco
Mokôipa poteî                             =                             Veinte y seis
Mbohapypa                                 =                             Treinta
Irundypa                                     =                             Cuarenta
Popa                                          =                             Cincuenta
Poteîpa                                      =                             Sesenta
Pokôipa                                      =                             Setenta
Poapypa                                     =                             Ochenta
Porundypa                                  =                             Noventa
Sa                                              =                             Cien
Mokôisa                                      =                             Doscientos
Posa                                           =                             Quinientos
Poapysa                                      =                             Ochocientos
Su                                              =                             Mil
Mokôisu                                      =                             Dos mil
Irundysu                                     =                             Cuatro mil
Posu                                          =                             Cinco mil
Poapysu                                     =                             Ocho mil
Pasu                                          =                             Diez mil
Mokôipasu                                  =                             Veinte mil
Popa su                                      =                             Cincuenta mil
Poapypasu                                  =                             Ochenta mil
Sasu                                          =                             Cien mil
Mbohapysasu                              =                             Trescientos mil
Posasu                                       =                             Quinientos mil
Poapysasu                                  =                             Ochocientos mil
Sua                                            =                             Un millón
Mokôisua                                   =                             Dos millones
Posua                                        =                             Cinco millones

1998                  =                 Su porundysa porundypa poapy
Su                     =                  1.000
Porundysa           =                 900
Porundypa          =                  90
Poapy                =                  8

ÑE'ÊNDY ARAPOKÔINDY REHEGUA - VOCABULARIO: DÍAS DE LA SEMANA
Arateî                                                =                             Domingo
Arakôi                                                =                             Lunes
Araapy                                               =                             Martes
Ararundy                                            =                             Miércoles
Arapo                                                =                             Jueves
Arapoteî                                            =                             Viernes
Arapokôi                                            =                             Sábado
Arapokôindy                                       =                      Semana
Ara                                                   =                       Día
Arete                                                =                       Feriado
Kuehe                                               =        Ayer
Ko’áĝa                                              =        Ahora
Ko ára                                              =         Hoy, este día
Ko'êrô                                              =         Mañana

ÑE'ÊNDY ARAVO REHEGUA - VOCABULARIO: SISTEMA HORARIO
Ara                                                  =                   Tiempo
Vo                                                    =                   Pedazo, Trozo, Fracción
Aravo                                               =                    Hora
Aravo'i                                              =                    Minuto
Aravo'ive                                          =                     Segundo
Aravopapaha                                    =                     Reloj

JASY RERAKUÉRA ÑE'ÊNDY - VOCABULARIO: MESES DEL AÑO
Arapapaha                               =    Calendario
Jasy                                        =     Mes, Luna
Jasyteî                                    =                             Enero
Jasykôi                                    =                             Febrero
Jasyapy                                   =                             Marzo
Jasyrundy                                 =                             Abril
Jasypo                                     =                             Mayo
Jasypoteî                                 =                             Junio
Jasypokôi                                 =                             Julio
Jasypoapy                                =                             Agosto
Jasyporundy                             =                             Setiembre
Jasypa                                     =                             Octubre
Jasypateî                                 =                             Noviembre
Jasypakôi                                 =                             Diciembre

ÑE'ÊNDY ARAJERE REHEGUA - VOCABULARIO DE LAS ESTACIONES
Arahaku                                   =                             Verano
Araroguekúi                              =                             Otoño
Araro'y                                     =                             Invierno
Arapoty                                   =                             Primavera


MYMBAKUÉRA - NOMBRES DE ANIMALES EN GUARANI.
Ka'i                                                    =             Mono
Karaja                                                =             Mono grande
Mbopi                                                 =             Muerciélago
Jaguarete                                            =             Tigre
Mbarakaja                                           =             Gato
Aguara                                                 =             Zorro
Tapiti                                                   =             Liebre
Apere'a                                                =             Conejo
Kapi'yva                                               =             Carpincho
Mykurê                                                =             Comadreja
Tatu                                                    =             Armadillo
Jurumi                                                =             Oso hormiguero
Mburika                                               =             Mula
Kure                                                    =             Cerdo
Guasu                                                 =             Venado
Mborevi                                              =             Tapir
Taguato                                              =             Aguila
Karakara                                             =             Carancho - gavilán
Yryvu                                                  =             Cuervo
Ñakurutû                                             =             Buho
Kavure'i                                               =             Buho chico
Urukure'a                                             =             Lechuza
Aka'ê                                                   =             Urraca
Mbyju'i                                                =             Golondrina
Korochire                                             =             Zorzal cantor
Mainumby                                           =             Colibrí - picaflor
Pitogue                                              =             Bienteveo
Tu'î                                                     =             Cotorra
Gua'a                                                  =             Loro
Ynambu                                              =             Perdiz
Pykasu                                                =             Paloma
Jakavere                                             =             Becasina
Ypaka'a                                                =             Gallineta de agua
Ype                                                     =             Pato
Ryguasu                                              =             Gallina
Ryguasume                                          =             Gallo
Karáû                                                  =             Ibis
Karumbe                                             =             Tortuga
Jakare                                                =             Cocodrilo
Teju                                                   =             Lagarto
Ambere                                              =             Lagartija
Teju guasu                                          =             Iguana
Mbói                                                  =             Serpiente
Piraju                                                =             Dorado
Paku                                                  =             Palometa grande
Pati                                                  =             Salmonado
Mandi'i                                     =          Bagre
Suruvi                                      =          Manchado
Manguruju                                =          Especie de tiburón
Piky                                         =          Pescadito
Pirâi                                        =          Piraña
Javevýi                                    =          Raya
Mbusu                                     =             Anguila
Lembu                                    =             Escarabajo
Muâ                                        =             Luciérnaga
Panambi                                 =             Mariposa
Tuku                                       =             Langosta
Tahýi                                      =             Hormiga
Kyju                                       =             Grillo
Káva                                      =           Avispa
Mamanga                                =             Avispón
Mbutu                                    =             Tábano
Yso                                        =             Gusano
Ñakyrâ                                                  =             Cigarra
Ky                                                         =             Piojo
Mberu                                                   =             Mosca
Ñati'û                                                    =             Mosquito
Ñetî                                                       =             Jején - polvorín
Jatevu                                                   =             Garrapata
Tû                                                         =             Pique
Tûngusu                                                 =             Pulga
Ñandu                                                   =             Araña
Sevo'i                                                    =             Lombriz
Ysope                                                   =             Sanguijuela
Jatyta                                                   =             Caracol
Ju'i                                                       =             Rana
Kururu                                                  =             Sapo
Jagua                                                   =             Perro
Vaka                                                     =             Vaca
Guéi                                                     =             Buey
Chavurro - Mamymba                       =             Burro
Kavaju                                            =             Caballo
Kavara                                            =             Cabra
Ovecha                                           =             Oveja
Anguja                                           =             Ratón
Tarave                                           =             Cucaracha
Ambu'a                                          =             Ciempié


KA'AVOKUÉRA RÉRA - NOMBRES BOTÁNICOS
Mandyju                                               =             Algodón
Pety                                                     =             Tabaco
Arasa                                                    =             Guayabo
Tajy                                                      =             Lapacho
Avati                                                     =             Maíz
Ka'a                                                      =             Yerba
Mandi'o                                                =             Mandioca
Jety                                                     =             Batata
Ky'ỹi                                                     =             Locote - pimentón
Kurapepê                                             =             Zapallo
Andai                                                  =             Calabaza
Sevói                                                  =             Cebolla
Mamóne                                              =             Mamón
Merô                                                  =             Melón
Avakachi                                             =          Piña
Pakova                                               =          Banano
Kapi'i                                                  =             Pasto
Kumanda                                            =             Poroto
Ygary                                                 =             Cedro
Narâha                                               =             Naranjo
Takuare'ê                                            =             Caña de azúcar
Manduvi                                             =             Maní

KUIMBA’E HA MYMBA RETE ÑE’ÊNDY - VOCABULARIO DEL CUERPO
Tete, rete, hete                             =             Cuerpo
Akâ                                               =             Cabeza
Juru                                             =             Boca
Nambi                                          =             Oreja
Tî                                                =             Nariz
Kû                                               =             Lengua
Apysa                                          =             Oído
Akârague - áva                              =             Cabello
Syva                                             =             Frente
Tesa, resa, hesa                             =             Ojo
Tyvyta                                          =             Ceja
Topepi, ropepi, hopepi                  =             Párpado
Topea, ropea, hopea                      =             Pestaña
Tañykâ, rañykâ, hañykâ                  =             Quijada
Tembe, rembe, hembre                  =             Labio
Tembo, rembo, hembo                   =             Pene
Tako, rako, hako                            =            Vagina
Tâi, râi, hâi                                   =             Diente
Ahy'o                                            =             Garganta
Ajúra                                            =             Cuello
Kangue                                         =             Hueso
Tuguy, ruguy, huguy                       =             Sangre
To'o, ro'o, ho'o                              =             Carne, músculo
Tova, rova, hova                            =             Cara
Tyekue, ryekue, hyekue                =             Tripas, intestino
Korasô, ñe'â                                =             Corazón
Apekû                                        =             Paladar
Ati'y                                           =             Hombro
Atukupe                                    =             Espalda
Ju'ái                                          =             Bocio - coto
Jyva                                          =             Brazo
Jyvanga                                     =             Codo
Jyvaguy                                      =             Hueco axilar
Káma                                        =             Mama, teta, ubre
Karaku                                      =             Médula ósea
Kuâ                                           =             Dedo de la mano
Kupy                                        =            Canilla - la pierna cerca del tobillo
Ku'a                                          =             Cintura
Pyapê                                       =             Uña de la mano
Pysâpe                                      =             Uña de los pies
Penarâ                                      =             Rótula
Perevy                                      =             Bazo
Pire                                          =             Piel
Po                                            =             Mano
Puru'â                                       =             Ombligo
Py                                            =             Pie
Pyapy                                       =             Muñeca
Pysâ                                        =             Dedo del pié
Pyta                                         =             Talón
Pyti'a                                        =             Pecho, torax
Py'a                                          =             Estómago
Tague, rague, hague                   =             Pelo
Tajygue, rajygue, hajygue           =             Nervio - tendón
Takâmby, rakâmby, hakâmby           =             Horcajadura - muslo
Tatypykua, ratypykua, hatypykua     =             Hoyuelo
Tatypy, ratypy, hatypy                =             Mejilla
Tenypy'a, renypy'a, henypy'a        =             Rodilla
Tendy, rendy, hendy                    =             Saliva
Tendyva, rendyva, hendyva          =             Barba
Tesay, resay, hesay                      =             Lágrima
Tetyma, retyma, hetyma             =             Pierna
Tetymaro'o                                 =             Pantorrilla
Tumby, rumby, humby                 =             Cadera
Ty                                             =             Orina
Tye, rye, hye                             =             Vientre; barriga
Tyrape                                      =             Uretra
Pytasâ                                       =             Tendón de Aquiles

MBA'ASYKUÉRA - NOMBRES DE ENFERMEDADES
Ahy'o kerésa                    =   Angina o amigdalitis membranosa o pultácea
Ahy'o pa'â                       =    Atoramiento en la garganta
Ahy'o rasy                       =    Dolor de garganta
Ai                                  =             Llaga, herida
Akânga'u                        =             Mareo; vahído
Akânundu                       =             Fiebre
Akânunduro'y                  =             Chucho, paludismo
Akârasy                          =             Dolor de cabeza, cefalalgia
Akuruchî                         =             Calambre; contractura; tullido
Ambyu                           =             Moco, flema
Apeno                            =             Hinchazón en la piel
Apysa rasy                      =             Dolor del oído
Gue'ê                             =             Vómito
Ohéo                             =             Hidrocefalia
Hu'u                              =             Erisipela
Jari'i                             =             Barro del rostro, acné pustuloso
Jati'i                             =             Forúnculo
Jehýi                            =             Hormigueo; adormecimiento
Jojói                            =             Hipo
Ju'ái                             =             Bocio
Kamambu                     =             Ampolla
Kambyrujere                 =             Toda dispepsia de los niños
Kangue rasy                  =             Dolor de los huesos
Kerasy                          =             Insomio
Kura'ỹi                          =             Sarna humana; escabiosis
Meĝua                          =             Deforme, defectuoso
Membykua                    =             Aborto
Mba'asypo'i                   =             Tuberculosis
Mbiru'a                         =             Viruela
Mbiru'atavy                   =             Varicela
Mbita'i                          =             Salpullido
Pê                                =             Fractura
Ñe'êngu                        =             Mudo
Ñuaû                            =             Lunar
Péu                              =             Pus
Pirî                              =             Escalofrío
Punga                          =             Diarrea; indigestión aguda
Pyambu - Pyahê            =             Quejido - Gemido
Pyti'achiâ                     =             Estertores sibilantes torácicos
Pyti'ajopy                    =             Opresión torácica
Pyti'u                          =             Hediondez
Pytuho                        =             Sin aliento
Py'ahái                        =             Acidez de estómago
Py'ajere                      =             Náusea; ganas de vomitar
Py'aperere                  =             Latidos, palpitaciones rápidas del corazón
Py'amano                   =             Desmayo; lipotomia
Sarapiû                      =             Sarampión
Susu'a                        =             Divieso, forúnculo
Tâirasy                      =             Dolor de dientes, muelas
Tembevo                   =             Labio leporino
Tesatû                       =             Tuerto, ciego, sin vista
Tesavâ                       =             Bisco
To'ysâ                        =             Enfriamiento
Tyrasy                       =             Disuria
Tye                           =             Diarrea
Tye chivivi                 =             Diarrea hídrica
Tyevu                       =             Meteorismo intestinal
Tyekuesê                  =             Hernia
Uñe                         =             Micosis cutánea
Urê                          =             Eructo fétido, de indgestión


TEMBI'UKUÉRA RÉRA - NOMBRES DE COMIDAS TÍPICAS
So'o jukysy                             =             Caldo, sopa de carne
So'o josopy; sojo                     =             Caldo de carne pisada o molida
So'o apu'a                               =             Albóndigas
So'o piru                                 =             Carne seca - charque
So'o chiryry                             =             Bife
So'o ka'ê - So'o mbichy             =             Asado
So'o ku'i                                 =             Guisado de carne molida
So'o mbutuka                         =             Pastel, empanada
Puchéro                                 =             Sopa de carne
Pajagua maskada = Tortitas hechas de masa de mandioca, carne y condimentos
Vori-vori                                =             Sopa de pequeñas albóndigas
Saporo                                  =             Locro con trozo de carne
Mbusia                                  =             Morcilla
Mbeju                                   =             Torta delgada de almidón
Chipa                  = Pan paraguayo, preparado generalmente en horno
Hu'itî maimbe                        =             Harina de maíz tostada
Rora                                     =    Corteza de grano de maíz molida, tostada
Rora kamby                          =     El anterior, pero servido con leche
Kavure                                 =     Croquetas de fariña de mandioca

ooo000oo


Artículos variados sobre Gramática Guarani y otros, en Vikipetâ (Wikipedia en Guarani): http://gn.wikipedia.org/wiki/%C3%91emohenda:Ava%C3%B1e%27%E1%BA%BD

Guarani: lengua maravillosa, valiente y viva: http://www.letralia.com/185/ensayo03.htm

El castellano reducido por el Guarani: http://cafehistoria.ning.com/profiles/blogs/el-castellano-reducido-...

El Guarani, hoy: http://letras-uruguay.espaciolatino.com/aaa/galeano_olivera_david/g...

La lengua Guarani o Avañe’ê, en internet: http://cafehistoria.ning.com/profiles/blogs/la-lengua-guarani-o-ava...

domingo, 6 de enero de 2013

FIESTA EN KAMBAKUA EN HOMENAJE A SAN BALTASAR

ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI
Maitei horyvéva opavavépe
David Galeano Olivera

LOS TAMBORES DE KAMBA KUA SUENAN HOY PARA HOMENAJEAR A SAN BALTASAR

En tributo a San Baltasar, la comunidad Loma Campamento se vistió de fiesta y al son de los tambores ofrecieron dos citas artísticas. Una fue frente a la capilla María Auxiliadora y la otra, en el club 6 de Enero.

Foto Carlos Benítez UH
Por Sergio Noé
snoe@uhora.com.py / @sergionoe

       El tradicional Festival Kambakua se desarrolló anoche (sábado 5 de enero de 2013), a partir de las 21.00, en la explanada de la capilla María Auxiliadora (Capitán Rivas y 6 de Enero), del barrio Loma Campamento, Kamba Kua, de la Zona Norte de Fernando de la Mora.

       El espacio está ubicado a 200 metros del club 6 de Enero, anterior sede del espectáculo. La entrada para el show, que reunió a varios artistas, costó G. 20.000. La propuesta fue organizada por el Grupo Tradicional Kamba Kua, que realizó la 22.ª edición del festival, en tributo al santo patrono San Baltasar.

       ARTISTAS. La organización contó con su Grupo Tradicional Kamba Kua, compuesto por su ballet y sus tamborileros, quienes compartieron sus típicos bailes, además de compartir escenario con varios artistas nacionales.

       Al encuentro artístico se unieron el Grupo Generación, de Villarrica; el cantante Ricardo Flecha, Los Ojeda, Los Alfonso, Catalino Argüello, Yoryi Torales, Quemil Yambay, Los Orrego, Los Pardos Libres de Emboscada, Javier Vargas El Trovador del Paraguay, Francisco Russo, el requintista José Martínez, Americanta, el Trío Ñasaindy, Mario Casartelli y Renacer, de Villarrica.

       Se sumaron también el Ballet Vivencias, de Zeballos Cué, y el momento de humor estuvo a cargo de los comediantes Jagua ha Pirãi y Carlitos Vera.

       ESPECIAL. La cantante Mariví Vargas también compartió con el Ballet del Grupo Tradicional Kamba Kua, dirigido por Lázaro Medina, proponiendo un número especial del tema Negritud de colores. "Esta propuesta es un cuadro artístico de música latinoamericana y afro, donde se fusionan el teatro, la danza y el canto", indicó Medina.

       Añadió que el Grupo Tradicional Kamba Kua "está evolucionando constantemente", ya que emprende muchas actividades artísticas durante el año. "Estamos agregando más cosas al grupo, como la parte cantada y algunas coreografías teatrales -que antes no se hacían-, que hacen alusión a cómo se vivía en África", comentó el director artístico.

       Explicó que el toque de los tambores presidirá la gala en la víspera de San Baltasar, donde diez tamborileros compartirán con los grupos invitados.

       "Es una fusión de todos los artistas, donde se involucra a muchos músicos con parte de la comunidad Kamba Kua", señaló Medina.

       El ballet anfitrión presenta sus ancestrales danzas con su particular y colorido vestuario de rojo y amarillo, en medio de antorchas y bailando al ritmo de los tambores.

       Unos 100 bailarines de la agrupación ofrecen los tradicionales bailes Santo Sapatu, Kuarahy, Tuja'i, Guarimba Galopa, San Baltasar y Pitiki Pitiki, el más frenético de sus bailes, en donde participan niños y jóvenes de la comunidad Loma Campamento.

       EL CLUB 6 DE ENERO SE REVISTE DE RITMO Y ALGARABÍA
       Ayer también se ofreció un festejo paralelo en el barrio Loma Campamento, de Fernando de la Mora, en el club 6 de Enero. En este evento, que contó con apoyo de grupos vecinales, participaron variados artistas, como Los Basaldúa Grupo Cantares, el Ballet Kyre'y, Juan Carlos Oviedo y los Hermanos Acuña, y otros más. Animó la cita el Grupo Tradicional San Baltasar, uno de los organizadores del evento.
ooo000ooo
Leer relacionado al tema Kambakua: "Eduardo Nocera en el ATENEO, siguiendo a Artigas", en (http://cafehistoria.ning.com/profiles/blogs/eduardo-nocera-en-el-at...)
Del Pilar Medina Ayala, de Kambakua; Eduardo Nocera y David Galeano Olivera
FIESTA

sábado, 5 de enero de 2013

LOS TRES REYES MAGOS, EN GUARANI

ATENEO DE LENGUA Y CULTURA GUARANI
Maitei horyvéva opavavépe
David Galeano Olivera

LOS TRES REYES MAGOS – MBOHAPY KARAI IMBA'EKUAÁVA
       El día 6 de enero, de cada año, vienen los Tres Reyes Magos (Melchor, Gaspar y Baltasar) y dejan en cada hogar paraguayo un regalo para cada niño o niña que se portaron bien durante todo el año. Ese día, la gran alegría se ve reflejada en el rostro de cada niño, que en los días previos escribieron su cartita pidiendo un regalo a los Tres Reyes Magos y que en la noche del 5 de enero rezaron y pusieron sus zapatitos al lado del Pesebre y además prepararon la palangana con agua y pasto para los cansados camellos. A continuación, el texto bíblico que recuerda la historia de los Tres Reyes Magos cuando fueron a adorar al Niño Jesus. Ára 6 jasyteî jave, ñavô ary, oújepi hikuái umi Mbohapy Karai Arandu (Melchor, Gaspar ha Baltasar) ha ogueru jopoimimi mayma mitâ’i térâ mitâkuña’í ñane retâyguávape, hekomarangatuva’ekue pe ary pukukue javeve. Pe ára, vy’a tuichavéva omyenyhê opaite mitâmimi rova; ha’ékuéra niko upe mboyve ohaíkuri ikuatiañe’ê ojerurehápe jopói umi Mbohapy Karai Arandúpe ha pe 5 jasyteî pyhare oñembo’e ha omoî isapatu Tupâra'yro ykére ha upéicha avei omyenyhê y ha kapi’ípe peteî kanéka upégui hoy’u haĝua umi kaméllo ikane’ôitéva. Ko’ápe, pe moñe’êra omombe’úva umi Mbohapy Karai Arandu rembiasakue ohóroguare ohechakuaávo Tupâra’ýpe.
EN CASTELLANO
       Jesús había nacido en Belén de Judá durante el reinado de Herodes. Unos Magos que venían de Oriente llegaron a Jerusalén preguntando: “¿Dónde está el rey de los judíos recién nacido?. Porque hemos visto su estrella en el Oriente y venimos a adorarlo”.
       Herodes y toda Jerusalén quedaron muy alborotados al oír esto.
       Reunió de inmediato a los sumos sacerdotes y a los que enseñaban la Ley al pueblo, y les hizo precisar dónde tenía que nacer el Mesías. Ellos le contestaron: «En Belén de Judá, pues así lo escribió el profeta: Y tú, Belén, tierra de Judá, no eres en absoluto la más pequeña entre los pueblos de Judá, porque de ti saldrá un jefe, el que apacentará a mi pueblo, Israel”.
       Entonces Herodes llamó en privado a los Magos, y les hizo precisar la fecha en que se les había aparecido la estrella. Después los envió a Belén y les dijo: “Vayan y averiguen bien todo lo que se refiere a ese niño, y apenas lo encuentren, avísenme, porque yo también iré a rendirle homenaje”.
       Después de esta entrevista con el rey, los Magos se pusieron en camino; y la estrella que habían visto en el Oriente iba delante de ellos, hasta que se detuvo sobre el lugar donde estaba el niño. ¡Qué alegría más grande: habían visto otra vez la estrella!. Al entrar a la casa vieron al niño con María, su madre; se arrodillaron y le adoraron. Abrieron después sus cofres y le ofrecieron sus regalos de oro, incienso y mirra.
       Luego se les avisó en sueños que no volvieran donde Herodes, así que regresaron a su país por otro camino.
GUARANÍME
       Hesu oikove ypy Belén-pe, Judea-pegua táva, Herodes ramoguare mburuvicha guasu upe tetâme. Upéramo oĝuahê Jerusalén-pe kuarahy resêguio umi Karai Imba'ekuaáva oikóva oma’ê povyvy mbyjakuérare, ha oporandu hikuái: “moôpiko oime pe Judea-guakuéra ruvicha guasu oikove ypy ramo va’ekue?. Rohecha iñapysê imbyja ha roju romomba’eguasúvo”.
       Mburuvicha guasu Herodes ojepy’apyete upéva ohendúvo, ha upéicha avei ojehu opa Jerusalen-guápe.
       Mburuvicha guasu ohenoiuka pa’i ruvichakuérape ha umi Tupâ ñe’ê mbo’ehárape, ha oporandu chupekuéra mamópa oikoveypýtahina pe Tupâra’y. Ha’ekuéra he’i “Belén-pe, táva Judea-peguápe, péicha voi ohaiva’ekue peteî maranduhára: Ndékatu Belén, Judea-gua, ndaha’éi ku michîvéva tavaguasukuéra ko yvypegua apytépe; ndehegui osêta mburuvicha guasu ha oisâmbyhýtava che retâ Israel”.
       Upéramo Herodes ohenói kirirîhamete umi Karai Imba'ekuaávape kuarahy resêvoyguápe, ha ha’ekuéra rupi oikuaa porâ araka’etépa osêra’e pe mbyja. Upéi omondo chupekuéra Belén-pe, ha he’i: “Tapeho amo ha peporandu ikatuháicha pe mitâ rehegua, ha pejuhu vove pechemomarandu, ikatuhaĝuáicha che ave aha amomba’eguasu chupe”.
       Péicha he’ipávo chupekuéra mburuvicha guasu, umi Karai Imba'ekuaáva oho hikuái. Ha pe mbyja ohechava’ekue osê kuarahy resême, oho henonderâkuéra opyta peve pe mitâ oikoha ári. Umi Karai Imba'ekuaáva, ohechávo pe mbyja ovy’aiterei hikuái. Oĝuahêvo, oike upe mymba karuhápe ha ohecha pe mitâkuimba’emi isy ndive; ha oñesû omomba’eguasu chupe hikuái. Upéi ikarameĝuakuéragui oguenohê itaju, mba’eryakuâ ha mírra ha oikuave’ê chupe hikuái. Upe rire iképe oje’e chupekuéra anivéma haĝua ohasa Herodes renda rupi. Aipórô ojevy hikuái hetâme ambue tape rupi…
(Oñenohê “Biblia mombe’upy mitâme ĝuarâ” – Sociedad Bíblica Paraguaya – 2000)

ooo000ooo
Ahechakuaávo – Dedicado a:
Ale
y
Fer
ooo000ooo
Ver 6 DE ENERO, de CLEMENTINO OCAMPOS, por el Dúo QUINTANA ESCALANTE y edición de Alicia Galeano, en (http://www.youtube.com/watch?v=1KGLfCP5MwU)

viernes, 4 de enero de 2013

KÁSO ÑEMOMBE’U: MBORIAHU RYĜUATÂ KÁSO

KÁSO ÑEMOMBE’U
MBORIAHU RYĜUATÂ KÁSO
Ohai: David Galeano Olivera
       Opaichagua káso niko oĩ. Sapy’ánte ndajagueroviaséi umi mba’e ojehúva; áġakatu, ojehuha, ojehu. Péicha jave chemandu’a karai Hilario ha hogayguakuéra rehe. Ha’ekuéra niko oikova’ekue, ñepyrũrãme, Itakyrýpe. Upépe omba’apo hikuái ikokuépe. Mandyju ha manduvi niko umi mba’e oñemitỹkakuaavéva, ohepyme’ẽ haġua. Avei, tembi’urã oñemitỹ: mandi’o, avati ha ambue kóga ha yvamimi.
       Oiko porã hikuái, imboriahu ryġuatã. Hilario ha hembireko ña Carmen omongakuaa irundy mitã kyrakyra, mokõi kuimba’e ha’e... mokõi kuña. Irundyve oikejepékuri Itakyry mbo’ehaópe. Imarangatu hikuái, upevakuére ojehayhuetereivoi upe tava’ípe.
       Jepérõ upéicha ha jaikuaaháicha, opaichagua niko ñaime yvy ape ári: tekove marangatu ha avei tekove ñaña. Nimbora’e upeichaiténte avei Itakyrýpe. Heta tapicha ohayhu añete Hilario ha hogayguakuéra­pe ha’e... oira’e avei ohayhu’ỹva ichupekuéra.
       Péicha ndaje, peteĩ ko’ẽ, ojuhu hikuái juky iñasãiva hóga jerere. Osẽ ha ohohápente, hóga jerére, juky mante ojuhu. Oñemondýivoi ha’ekuéra, oñembo’e avei ha upéi ohypýi ykaraipyrépe. Ña Carmen oitypeíkuri ha ombyatypa peteĩ vosápe, ha’e... ka’arupytũ rupi oñotỹkuri iména ndive kuarahy reike gotyo.
       Upeichavérõ jepe, upe ára guive nosẽporãvéi mba’eve chupe­kuéra. Ña Carmen jeko oúkuri hasykatuetévoi. Hilario katu ojuhúkuri irundy hymba vaka oñekarãi ha huguypáva, upéi omanombáva’ekue ichugui. Ha’e oñangareko aja hembireko ha umi hymba vakáre, ysokuéra oñemohyġuatãkuri imandyjutýpe. Upeichaite jekoraka’e ojehúkuri.
       Vaípeko ojehecha hikuái. Iñambuepaite hekovekuéra. Peteĩ pohã­nohára chae he’ikuri chupekuéra: “Mba’e vai niko ojejapo penderehe. Ndaha’éi vyrorei. Che ndachepu’akamo’ãi hese. Pehayhúramo pende rekove ha pene ñemoñare, pehóva’erã ko’águi ha pya’e ave. Pepytá­ramo ko’ápe ikatu pemanomba; pehóramo katu, ikatu peñakãrapu’ãjey”.
       Pya’e jeko Hilario ha ipehẽnguekuéra ojapyhýkuri ijaomimi ha oje’ói Itakyrýgui. Mombyryvoi oho upégui, Karaguataýpe. Upépe ojo­gapo vaivai ha upéicha avei, heta ára ndaje ohasa asy. Yvýpe hamba’e oke ha okaru. Hilario ha itaýra ypykue oikékuri omba’apo peteĩ Mandyjutýpe. Mbeguekatúpe ojoguajeýkuri tupa, apyka, mesa, umíva.
       Upeichahárupi ndaje, peteĩ ka’arupytũ, Hilario -ou rire imba’apohágui- oguapýkuri itapỹi rovái okay’u hembireko ndive ha oñomongetaháguihina, hesaho hikuái peteĩ karréta nandíre, ohasáva ohóvo ha jeko oġuahẽvo peteĩ mbokaja tuja renondépe -namomby­rýiva hogakuéragui- oguetékuri  Hilario ha ña Carmen resa renon­dégui.
       “Mba’épiko péva”, he’íje hikuái ojupe. Mokõive ndaje imandu’ákuri upérõ umi hogaykeregua ñe’ẽnguére. Ha’ekuéra niko omombe’úmiva’erã Hilario ha ña Carmen-pe Karaguatay iporaha ha’e… sapy’apy’a ojeju­huha upépe Pláta Yvyguy. Ñorairõ Guasu rapekuevoi niko raka’e.
       Ambue ka’arupytũ ojehujeýkuri upe mba’e ha upeichaite avei mbohapy ára. Upépe ae niko Hilario oikũmby porã ñepyrũ upe mba’e. “Oiméne niko kóva hína Pláta Yvyguy mba’e”, he’íjekoraka’e hembire­kópe ha ombojoapy: “ko’ẽramo jajo’óta”. Upe ára irundyhápe Hilario ndohói omba’apo. Opytákuri ha hembireko ha ita’ýra ypykue ndive ohókuri Mbokaja tuja oĩha meve. Ogueraha hikuái peteĩ jo’oha ha oñepyrũ ojo’o. Pya’evoi ndaje ojuhu peteĩ karameġua’i. Onohẽraka’e hikuái ha oipe’ávo ojuhu hyepypegua omimbipáva, nimbora’e Pláta Yvyguy hína. Ovy’aiterei hikuái, jepérõ upéicha nomombe’úikuri mavavetépe. Oguerokirĩnte hikuái.
       Mbohapy ára rire jeko Hilario osẽkuri ohopa heseve Brasil-pe ha upépe ohepyme’ẽkuri. Heta pirapire ndaje oñeme’ẽkuri chupe. Upégui ou rire, ojoguákuri hogarã Paraguaýpe. Ko’aġaite peve oiko ko’ápe. Ipirapire heta jepiveguáicha ha’e... kakuaa omba’apo.
       Añetetémbora’e upe he’iva’ekue chupekuéra pohãnohára chae: “Pehóramo, ikatu peñakãrapu’ãjey”. Ha añetehápe, upeichaite oiko hesekuéra. Mba’e vai rire, mba’e porã manteva’erã, péicha niko oje’evavoíjepi.

jueves, 3 de enero de 2013

KÁSO ÑEMOMBE'U: JASY JATERE NIKO HOVATAVÝHINA

KÁSO ÑEMOMBE’U: JASY JATERE NIKO HOVATAVYHÍNA
Ohai: David Galeano Olivera
       Peteî karai, hembireko ha ita'yramimi oikova'ekue Ysyry Sakâme, tava'i oîva Ka'asapápe. Upépe ojogapókuri hikuái ha omba'apo kokuépe. Mbohapy mitâ jeko oguereko, ha mbohapyve iñakâhatâ, hetia'e ha hesâi. Kalo'i ndaje upe iñakâhatâvéva umi mbohapy mitâ'i apytépe. Ndojoguaiete Robertito ha Maria'ípe; ko'â mokôi katu imarangatuvevoi. Kalo'i ndopytái peteî hendápe. "Sevo'i", he'imiva'erâ chupe umi iñirûmimi. Sapy'ánte katu okañýmiva'erâ hógagui. Oho ha ka'arupytû rupi oujey. Péicha jave ndaje heta oipo'ómi; isy ohogue'ómiva'erâ hetyma ha heviro'óre typycha hû. Upeichavérô jepe, ndoúi ha ndohói Kalo'ípe, vaicháku noñanduivavoi isy térâ itúva ñenupâ. "Cháke, peichaháguinte Jasy Jatere ndereraháne ha nembotavyraíne", he'ímiva'erâ hikuái chupe, omondýi haĝua mitâ'i akâhatâitépe.
Jasy Jatere, dibujo de Roberto Goiriz
       Upéinte niko peteî asaje, ohendu hikuái oturuñe'ê sapy'apy'áva hóga jerére. Upe mba'e oñandu avei isy ha itúva, ha ñembojaruhápe jeko he'íkuri Kalo'ípe: "Háke, aipóva hína Jasy Jatere ndererahaséva. Aníke remýi ko'águi. Sapy'ami rire ndaje opu'âkuri Kalo'i túva ha ndojuhúi ita'yra'ípe: "Moôjeýmapa oiméne oho. Pévape  hi'â  chéve jajokuava'erâ ani haĝua omýi; upéicharô añoite opytáta ogapýpe", he'ijekoraka'e ndojuhúimarô Kalo'ípe. Opu'â avei upérô karai rembirekomi, ha mokôive oñepyrûkuri oheka Kalo'ípe. Okañyetékuri. Iñipytûma katu ha ne'írânte ojuhu hikuái chupe. Ndokéi ndaje upe pyhare. Hetaitereirasa oheka hikuái ha mamove ndojuhúi mitâ'i akâhatâme.
Jasy Jatere, dibujo de Roberto Goiriz
       Mbohapy ára haguépe ndaje, peteî karai oĝuahê ha omombe'u chupekuéra moôpa ojuhúkuri peteî mitâ'i ojoguanungáva Kalo'ípe. Pya'épeko oho hikuái ipiári ha -añetehápe- ojuhúkuri Kalo'ípe itavyraiete, ojerejekohína peteî yvyraróre, poñyháme. Ndaikatuvéi jeko oguata, ha noñe'êkuaavéi avei. Naimandu'avéi  itúva  ha  isýre.  Ohupi karrétape ha ogueraha hikuái hógape. Ko'aĝaite peve péicha oiko. Ndokueravéi. Jasy Jatere ndaje oñembohorýkuri hese. Péicha he'i Ysyry Sakâygua ha... upépe opa.